Autor stránek

Autor stránek

Václav Pekař
Autor stránek se jmenuje Václav Pekař ze Spikal.
Narodil se 20.5.1991
Má velký vztah ke své rodné vísce Spikaly a zajímá se o dějiny okolí Spikal a samotných Spikal.

email: v.pekar@seznam.cz

Vítejte na stránkách obce SPIKALY

Kopec Hrádek Leží v okrese Mladá Boleslav, dříve okres Mnichovo Hradiště. Mezi vesnicemi Skalsko, Spikaly, Sudoměř a Kování. Zadní hrádek je původně stará obec, bylo zde pravěké i středověké sídliště.Ve středověku zde byl hrad Skála. Rozloha Zadního Hrádku je 50 ha. Jedná se o teplou na vápnitých pískovcích s J až JV expozicí, severní strana je přeměněna v pole a jižně exponovaný svah je porostlý převážně xerotermními společenstvy svazu Festucion valesiaceae> s několika skalními výchozy. V dolní části jsou ruderální společenstva cest a železničních náspů, dále pak vlhké podmáčené louky s Carex gracilit(Ostřice štíhlá) a Carex acutiformis, v okolí pak smíšené lesy. Oblast Zadního Hrádku byla navržena na seznam chráněných území do kategorie přírodní rezervace.

Přístup k lokalitě je ze Západu od obce Sudoměř, kde vede úvoz k dubu s kalištěm, pak cesta končí a musí se přes pole okolo valu. Další přístupy jsou z Východu po strmé stráni. A další je Jižní výstup od Skalska žel. Stanice.

 

Severně od obce Skalsko, ale již na katastrálním území obce Sudoměř (2,5km na SZ), leží na úzké pískovcové ostrožně zbytky hradiště. Rozsáhlá ostrožna je ohraničena strmými srázy spadajícími do údolí Spikalského potoka na severovýchodě a Strenického potoka na jihozápadě. Na jihovýchodě končí úzkým bradlem o délce 67m a šířce 10m. Za ním, na 1,8ha velké ploše (poloha Zadní hrádek) se patrně nacházela akropole. Šíje je opevněna kromě přirozené skalní brány ještě mohutným valem a vnějším příkopem. Na ploše Zadního hrádku se nachází skalní útvary, které kromě fortifikační funkce posloužilo i jako pohřebiště v 11. a 12.století. Několik desítek hrobů, z nichž část byla umístěna v prostorech vytesaných do skály a přikryta plochými kamennými deskami. Prostor kolem skal byl obvodově opevněn hradbou, po které dodnes zbyl val. Nejlépe je patrný od jihovýchodu k jihozápadu. K této úzké ostrožně na severozápadě přiléhá široká ostrožna, kde se asi nacházelo předhradí (Přední hrádek). Předpokládá se zde příčná hradba, která dnes není v terénu patrná. Logický průběh příčného valu (navazoval by na jihozápadní rokli, která se zařezává do ostrožny) by tak navýšil opevněnou plochu až na 17ha. První opevnění zde vzniklo patrně již v době bronzové, možná až v době halštatské, do které je datováno velké množství nálezů. Husté osídlení zde bylo v raném středověku, některé nálezy jsou datované dokonce už do 8. a 9.století?. Nejpočetnější soubor pak pochází ze století 11. a 12. Vrcholový prostor skal Zadního hrádku, byl zřejmě ve středověku využit pro stavbu dřevěného skalního hradu.


Karel Sellner píše:

Hrádek je prastaré hradiště z dob prvého osídlení Bělska a byl nejen polohou svou
na ostrohu mezi hlavním dolem a klikatou Spikalskou roklí dobře chráněn, ale paty
příkrých strání vroubené skalními sloupy a mokřiska v hlavním dole chránila k němu
přístup. Na pláni byl ostroh přepásán vysokým valem nasypaným od stráně ke stráni. Větší část valu jest již rozvežena na pole a bývalý příkop před valem jest zarovnán. Poloha před valem směrem k Sudoměři jmenuje se Přední Hrádek, jehož část nad Sudoměřským dolemsluje »Vápenné pece«. Za valem směrem ke Skalsku hradiště mírně se sklání a značně úží.
Konečně vybíhá v přirozenou pevnost, kterou obepíná dole u luk pás skal, nad nimiž je příkrý svah a nejvýš opět skalní bradlo, jehož plošina jest urovnána a má řadu tesaných zářezů. To byly kdysi základy srubů. Také na bocích skal jsou dutiny po trámech. Přechod ze Zadního Hrádku k vlastnímu Hrádku chrání pahorek patrně uměle navršený, obtočený dosud zřetelným valem. Snad tu stávala věž a průchod na Hrádek. Na Zadním Hrádku jest také val, ale z doby pozdější. Říká se tu »v šancích« a zde prý usazeni byli v třicítileté válce Švédové a stříleli odtud na Skalsko.

Až do r. 1852 byl Hrádek úplně pustý. Toho roku počal tu kopati P. Václav Krolmus a odkryl mnoho skříňových hrobů t. j. kamením obložených a pískovcovou deskou pokrytých, na všech svazích mezi prvou a druhou řadou skal i dole u jejich paty v údolí.
Nalezl tu množství popelnic, kamenných zbraní a jiných památek po dávno zašlých
pokoleních. Hrádek býval nejdůležitější sídliště v tomto kraji a měl velký význam jako pevné nedobytelné hradiště, vybudované na ochranu rodů, bydlících v jeho okolí. Konopas měl z Předního i Zadního Hrádku mnoho pěkných archeologických nálezů. R. 1864 navštívil Hrádek konservator Beneš a po prohlídce Hrádku popsal toto zajímavé hradiště v Památkách archeologických (díl VI. str. 175 r. 1865). K článku je připojeno 15 obrázků a mapu Hrádku kreslil Konopas. P. Krolmus ovšem v bujné fantasii oživil pohanský Hrádek postavami pohanských kněží a věděl, že vrchní kněz měl sídlo na Předním Hrádku u vápenné pece. Nalezl tu i obětní skálu a u ní žároviště. Na skále byla zvířata zabíjena, některé části byly bohům obětovány, jiné ke společnému spožívání zůstaly, jiné za poklesky
lidské či na poděkování Bohům se dopalovaly. Při tom mrtvoly lidské se tu pálívaly ve vymazaném hliněném kotli (!). Líčí dále posvátný dubový háj v Soudnici, jezírko se »svatocudnou vodou«, v němž prý Vodan přebýval a časem svým lidi topil. Vše to je výplodem fantasie, k níž podklad daly padělané Rukopisy.

Historických zápisů o Hrádku není, ale zdá se, že hrál důležitou úlohu v zápasech
o český trůn proti Bedřichovi, jemuž císař Fridrich Rudovous dal léno na království české.V boji s Bedřichem byl Soběslav poražen a uprchl na hrad Skálu. Praha se vzdala Bedřichovi. Brzy potom pokusil se Soběslav znovu o dobytí trůnu. V prvé bitvě sice zvítězil, ale druhou svedenou v krutém mraze l. 1179 ztratil. Uchýlil se podruhé na hrad Skálu a zde plný rok se statečně bránil. Vida po té době marnost dalšího zápasu, unikl ze země a hrad se vzdal. Není dosud zjištěno, kde hrad Skála stál, ale neobyčejně výhodné položení Hrádku, rozsáhlost jeho hradiště, přístupnost pouze po pláni od Sudoměře jsou podporou domněnky Šimákovi, že Zadní Hrádek jest onen hrad Skála, v němž bránil se Soběslav po celý rok.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one