Autor stránek

Autor stránek

Václav Pekař
Autor stránek se jmenuje Václav Pekař ze Spikal.
Narodil se 20.5.1991
Má velký vztah ke své rodné vísce Spikaly a zajímá se o dějiny okolí Spikal a samotných Spikal.

email: v.pekar@seznam.cz

Vítejte na stránkách obce SPIKALY

Tato lokalita byla navržena do Evropských významných lokalit. Do NATURY 2000.

Rozloha: 12.8350 ha

Katastrální území:  Skalsko, Spikaly, Sudoměř

Navrhovaná kategorie ochrany: PP - přírodní památka

Nadmořská výška: 265 - 288 m n. m.

Poloha:  Strmé stráně vrchu Zadní Hrádek na severním okraji obce Skalsko, 12 km západně od Mladé Boleslavi.

Ekotop:

Geologie: Podklad tvoří horizontálně uložené vápnité pískovce středního turonu.
Geomorfologie: Území se nachází v SZ části Jizerské tabule v nadmořských výškách 243-296 m n. m.
Reliéf: Travnaté (pří úpatí místy skalnaté) svahy s jižní až jihozápadní expozicí nad údolím Strenického potoka.
Pedologie: Na hranách skalních stupňů se na vápnitých pískovcích vytvářejí pararendziny v iniciálních stadiích, jinde s hlubším humusovým horizontem. Na svazích nad skalnatou hranou údolí se rychle odvápňují a mění se na oligotrofní kambizemě až kambizemní podzoly.
Krajinná charakteristika: Slunné teplomilné trávníky ve střední části kaňonovitého údolí Strenického potoka. 

Biota:
Jižní a jihozápadní svahy Zadního Hrádku hostí druhově velmi bohatou subxerotermní vegetaci, ve které převažují širokolisté suché trávníky (T3.4D) sv. Bromion erecti s dominantní válečkou prápořitou (Brachypodium pinnatum) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), s ojedinělým výskytem úzkolistých suchých trávníků (T3.3D) sv. Festucion valesiacae a acidofilních suchých trávníků (T3.5B) sv. Koelerio-Phleion phleoidis. Vzhledem k výskytu velkého množství skalních útvarů vystupujících pří úpatí lokality je charakteristické vysoké zastoupení vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) sv. Asplenion septentrionalis.

Na lokalitě se nachází druhově pestrá subxerotermní vegetace s hojným výskytem ostřice nízké (Carex humilis), vousatky prstnaté (Bothriochloa ischaemum), černohlávku velkokvětého (Prunella grandiflora), hlaváče šedého (Scabiosa canescens), sesele ročního (Seseli annuum), kavylu vláskovitého (Stipa capillata) i kavylu Ivanova (Stipa pennata), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola), mochny písečné (Potentilla arenaria), pýru prostředního (Elytrigia intermedia), černýše rolního (Melampyrum arvense), smldníku olešníkového (Peucedanum oreoselinum), rozrazilu klasnatého (Pseudolysimachion spicatum) a chrpy latnaté (Centaurea stoebe).    



Kvalita a význam:
Na svazích Zadního Hrádku se zachovala druhově pestrá subxerotermní vegetace, která byla dříve formována pastvou a ohněm od jisker parních lokomotiv. V současné době svahy spontánně zarůstají dřevinami.  

Zranitelnost:

Většina xerotermních biotopů byla formována permanentní pastvou, případně kosením. Po upuštění od pastvy tato stanoviště zarůstají křovinami a postupně degradují. Velmi nebezpečná je na těchto biotopech expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).

Management:

Pravidelné kosení nebo pastva, redukce náletu.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one