Autor stránek

Autor stránek

Václav Pekař
Autor stránek se jmenuje Václav Pekař ze Spikal.
Narodil se 20.5.1991
Má velký vztah ke své rodné vísce Spikaly a zajímá se o dějiny okolí Spikal a samotných Spikal.

email: v.pekar@seznam.cz

Vítejte na stránkách obce SPIKALY

Dějiny

Pravěk

Tato lokalita je jedna nejvíce bohatých a ještě neprozkoumaných archeologických nálezů.  Vystřídalo se tu spousta kultur, o kterých bude také psáno. O tuto lokalitu se zabývala spousta archeologů, historiků a různých místních obrozeneckých učitelů i s několika lidmi.

Z doby ledové a z doby mezolitu se zde z těchto dob nenašlo, až na jeden nález. Akademik univ. Prof. PhDr. Jan Filip DrSc. Píše: „Skalsko, Střední doba Kamenná? PhC Dagmar Pecháčková nalezla r. 1946 v lese jižně od Sudoměře žel. Stanice drobné rydlo z cukrově bílého křemence, které Karel Žebera pokládá za mezolitické ". Ale  nebylo na Hrádku.      

 V dalším období, v mladší době kamenné-neolitu- začíná na Skalsku silné osídlení. Na Skalsku již byla pře 6 000 lety osada lidu s vypíchanou a volutovou keramikou. Ve školním kabinetě bývala sbírka asi 30 mlatů celých i úlomků z Hrádku. Na poč. 20 století zařadil Hrádek a Skalsko mezi neolitická sídliště s keramikou volutovou. V neolitu zde byla byla nalezena keramika „řivnáčského typu" a keramika nálevkovitých pohárů. Sekerky z této doby jsou v Nár. muzeu.                                                                                                                                                      

V době Bronzové tu měla silné zastoupení kultura Lužická-popelnicové pole. Dále kultura Knovízská, z které vznikla kult. Bylanská, která zde taky byla. A kult. Unětická.R. 1908 našel Karel Buchtela na Hrádku zlomky lužické i starší unětické. Našel zde i 15 kult. Jam bylanských, s kostmi, drtidlem na obilí, přesleny, sekerkou a železným nožíkem. Karel Žebera r. 1945 nalezl na Hrádku množství lužicko-knovízských střepů. V muzeu v Bělé p. Bezdězem pochází z Hrádku bronzový oštěp, bronzový náramek a struska z tavící pece. Zbytky tavících pecí byly nalezeny i na stráni mezi Podkovářským rybníkem a Kováncem a také u Kováně.Na Hrádku ještě dnes pozorujeme valy z opevnění, které asi vznikly v době bronzové. Byly však ještě udržovány později.

 V době železné, kdy byly doby A) starší- Halštatská a za B) mladší- Laténská.                                                           Na Hrádku jež přetrvala lužické hradiště. V době laténské se zde nic nepodepsala. Zdá se že osídlení se přesunulo o 3 km dál, ke Kováni a Katusicím.( Zdá se že lužičtí lidé zůstali ve svých sídlech od doby bronzové, přes období laténské, germánské, i stěhování národů a vystupují v 7. stol. N. l. jako Slované. Jsou to zatím domněnky)

 Bohatými nálezy se můžeme opět pochlubit až stol. 7.-12., Kdy  na Skalsku a na Hrádku žili již Slované. Keramika Slovanů je tvrdá, vypalovaná v pecích, má šedou barvu, je vždy zdobená vlnky nebo několika vlnkovanými vrypy. Není však dosud glazurovaná. Hrádek v té době byl skutečným hradištěm. Skalsko leželo na starém kraji starého hvozdu, jenž odděloval dávné území Pšovanů od území Charvátců a krajiny Lemuzů. Hradiště na Hrádku i na Skalsku trvalo i v době, když Přemyslovci v 10. stol. Založ. Český stát. O Hrádku již r. 1792 píše Riegger. Popisuje nález 2 zlatých kruhů se zavěšeným penízkem a zbytky vlnkovou zdobených nádob.R. 1852 kopal na Hrádku nadšený „pátratel" P. V. Krolmus. R 1864 archeolog Beneš. Pod skalami objevili 25 hrobů a pod nimi i další. R. 1908 při posledním, poměrně soustavném, avšak nedokončeném výzkumu Hrádku objevil Konzervátor Buchtela další řadu hrobů. Někde bylo nalezeno zetleté dřevo, snad z rakví nebo prkna, na němž byli mrtví pochováni. Na vrcholku skal otevřel Buchtela 17 hrobů vytesaných do skal. Dodnes je jasně patrných5. Kostry v nich ležely hlavou k západu, byly zasypány pískem a přikryty pískovcovými deskami. Téměř všech 17 bylo dobře zachováno. Ve 2 hrobech byly vždy 2 kostry-žena a děcko. Na desce jiného hrobu byl vyryt kříž, jinde byly nalezeny stopy stavby, dále drtidlo, střepy a spálené kosti. Na skálu vedly schůdky, používají se dodnes. Také na jihovýchodním svahu bylo vytesáno 6 hrobových komor a na východním zjištěno množství nasypané hlíny. Ještě dnes nacházíme spoustu střepů, zbytky kostí, přesleny, zbytky mazanice, zbytky kostí uvnitř dosud dobře viditelných valů. Na západě odkud mohl jedině nepřítel zaútočit, byly valy obrovských rozměrů. Jsou dosud neprobádány,  pozustává z hlíny ohněm spečené s otisky proutí a slámy. Václav Krolmus a Beneš si myslili, že Hrádek byl obětištěm Pohanů.

Středověk

Ve středověku zde byla tvrz. Písemné doklady dokládají v r. 1389 Jiříka z Hrádku, jehož dcerou byla Kateřina, doložená r. 1411. Oba se řídili městskými právy Bělé p. Bezdězem. Vlastní stavbu je dnes nesnadné rekonstruovat. Situaci komplikuje okolnost, že některé žlaby již v hradištním období sloužili jako hroby. Na severní straně u paty skály se měla nacházet jeskyně, před r. 1792 v ní byly nalezeny nádoby. Tento patrně hluboký převis je dnes zcela zasutý. A jak jsem psal o vykopávkách v 18. století, tak lokalita kvůli tomu byla značně poškozena.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one