Autor stránek

Autor stránek

Václav Pekař
Autor stránek se jmenuje Václav Pekař ze Spikal.
Narodil se 20.5.1991
Má velký vztah ke své rodné vísce Spikaly a zajímá se o dějiny okolí Spikal a samotných Spikal.

email: v.pekar@seznam.cz

Vítejte na stránkách obce SPIKALY

 První rod, který vlastnil Spikaly byli páni z Kováně,( Kováň 1km od Spikal.)

Kronikář Václav Hájek z Libočan píše , že roku 973 kníže Boleslav II. z rodu Přemyslovců v zdejším kraji, kde stále ještě pohané žili, vedl obrovskou bitvu, mezi těmito phany, kteří před knížecím vojskem utíkali ke Krnsku a zde povražděni byli. Kníže měl rozdělené vojska na několik oddílu a jeden oddíl vedl Beer (Mědvěd) Kowanský, který dostal od Knížete léno místní pozemky, kde nýnější Kováň a Spikaly se vyskytují a odlehlé pozemky v okolí.

První písemná zmínka o pánech z Kováně je ze 13. Století. Kdy letopočty různé se uvádí:

1211-1222, 1220-1222 nebo 1234.

Roku 1211 - 1222 Bohuška z Kováně měl syna Mladotu.

Roku 1220 Ratmír páne na Kováni.

Rok 1222 Bohuše z Kováně

1232 - 1239 Mladota z Kováně.

1239 Zbud z Kováně.

1252 Bohuše z Kováně

=Rok 1239 - 1239 Mladota z Kováně (byl synem Bohušky) a sám měl dva syny Bohuše a Zbudu.

Roku 1234 je mezi svědky v listině krále Václava I Kuna z Kováně. Rod Vítkovců : Dcera Vítka z Klokot - Jitka si vzala za manžela Kunu z Kováně.

V roce 1238 se připomíná Havel z Kováně.

Bohuše a Zbud z Jováně se připomínají roku 1239.

Kuna z Kováně zemřel před rokem 1267 a zůstala po něm vdova Uta.

Roku Uta, vdova po Kuně z Kováně, koupili ves Polet (podle A. Sedláčka r. 1267 ves Pohled.) k zal. Kláštera. Později tuto ves cisterciáckému klášteru darovala.

 

Rok 1318 Zdeněk z Kováně. Zemřel před rokem 1356 a zanechal vdovu Sybnu. Začátkem XIV. století se píše o Zdeňkovi z Kováně, patřil mezi svědky na listině v které Mikuláš kníže opavské, přijímá v léno knížectví opavské od krále Jana. Téhož roku jak je psáno Wok z Ratštejna pohání Mikuláše z Kováně ,snad  pro nedodržení záruky nad Heřmanem ze Zvířetnic.

V roce 1360 je připomínán Mikuláš z Kováně (příl. č. 31) že je presentován na faru Čejeckou. Byl to kněz.

Odchází kněz na Kováni Jan (Johanes) a přichází Mikuláš z Kováně (Nicolaus de Cowanow) a jeho patron je Sulek I. z Kováně (miles Sulco de Cowanow „Lokalita Kováň, děkanát Kanenecký, arcijáhenství boleslavské, diecéze pražská. Sulek kněz z Kováně farář v Katusicích. Jeho syn Smil.

Sulek I. Z Kováně, syn Zdeňkův (?), podával r. 1363 kněze do Kováně. Měl syny Smila st., Sulka II., Bohuši a Elišku.

Rok 1363 Smil st. Z Kováně se v tomto roce vzpomíná jako vlastník práva podacího. Z jiných pramenů „ Za císaře Karla IV. Sulek z Kováně často se jmenuje. Jemu náleželo roku 1363 podací právo kostela kovaňského a protož byl skutečným pánem na Kováni, ale také spolu na blízkém Skalsku. Před rokem 1366 zemřel Sulek I. z Kováně.

Roku 1366 - 1385 Smil st. Z Kováně se píše jako pán Kovanský, ale seděl na Drahomyšli.

Zemřel před rokem 1389 Smil zvaný Kováň a po něm pan Hyncík Pluh odúmrt, deskami prokázal.

 

Rok 1385 - 1394 Sulek II. a Bohuš spravoval se synovcem do roku 1394 Kováň a Skalsko.

27.5.1392 Patron Bohuš a Smil ml. Se uvádí při obsazení beneficia ve Skalsku.

R. 1398 umírá Sulek I.

R.1399 umírá Smil.

Roku 1402 Sulek II. prodal úroky ve Spikalích ( in Wespikal) a Borči ke koleji Všech svatých.

Roku 1404 Bohuše ( syn Sulkův) měl syny Bohuši, Sulka, Vácslava a dceru Elišku. Eliška se provdala za Heníka z Valdštejna. Sulek se připomíná s bratem Vácslavem jen v roce 1404, kdež spolu obdařili kostel Bzenský.

Roku 1406 se připomíná Zdeněk z Kováně.

V roce 1406 získal Bohuš se svým bratrem Vaňkem hrad Frádštejn a vladyctví ve Vlastibořicích.

Sulek mladší prodává Skalsko r. 1408

Roku 1429 zdá se, že byl spor o Kováň mezi Heníčkem z Valdštejna a panem Bohuší Kováňským. Obať podávají toho léta i věku posledního současně faráře na Kováň, prvý kněze Velislava, druhý Václava, kterýmž oběma konfirmaci se dostalo. Zdá se však, že přece zůstala Kováň v jmění i požívání pánů kováňských poněvadž roku 1454 zapisuje Ladislav král všecka práva odúmrtní, kteržbykoli na panství Frydštejnském, rotstejnském i kováňském po komkoli odnalezena býti mohla panu Bohuši Kováňskému.

Roku 1460 zemřel Bohuš z Kováně, majitel hradu Frýdštejn na němž i seděl. Tento Bohuš, byl katolíkem, a když husité obléhali Frýdštejn podal se jim a husitskou víru si přijal. Bohuš r. 1434 také zakládá v údolí pod Kování pivovar s neznámými minichy.

Než Bohuš umřel, ustanovil poručíka svých dětí  Elišky a Bohuše, a za správce svých statků zpřáteleného Jana z Házmburka a Kosti, času toho nejvyššího zemského sudí. Když dědicové vyrostli, tu vyplatil Bohuš své sestře Elišce 100 kop grošů a zaprodal hrad i panství Frýdštejnské panu Vilému Zubovi z Landštejna a na Bradovi a tento přepustil právo na panství to roku 1500 rytíři Janu Dubeckému z Dubce.

 

Dále píši:

Roku 1478 zemřela Eliška z ováně, manžela Heníka z Valdštejna.

Rok 1479 - 1523 Albrecht II. Kolowrat měl za manželku Annu z Kováně.

 

Nebyly sepsány všechny jména rodu, je to trochu více chaotické.

Tímto rod Kowanských vladyků končí.

 Později obec byla rozdělena do tří částí, které patřili různým rodům.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one