Autor stránek

Autor stránek

Václav Pekař
Autor stránek se jmenuje Václav Pekař ze Spikal.
Narodil se 20.5.1991
Má velký vztah ke své rodné vísce Spikaly a zajímá se o dějiny okolí Spikal a samotných Spikal.

email: v.pekar@seznam.cz

Vítejte na stránkách obce SPIKALY

Spikaly se nachází v Českém Masivu. Pod Spikalama jsou nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk) =nezpevněnésedimenty - Kvartér.

Samotná obec a okolí - Naváté sedimenty (spraš, sprašová hlína)=sedimenty nezpevněné -Kvartér.

Dále zde jsou jílovito-vápnité pískovce = sedimenty zpevněné - Křída.
Půda: je jest červinkovitá, hlinitá "šedivka" , malá část písečná a křemenitá. Šedivka však převládá.

Kam náleží spikaly geomorfologicky.

Spikaly náleží do české tabule. Dále se dělí na Jizerskou. Z jizerské tabule náleží do části Skalské tabule, která se dále dělí na Strenickou a Mšenskou. Mšenská se dělí na Vrátenskou a Sudoměřskou. A právě v Sudoměřské tabuli se Spikaly nachází.

o geomorf. informacích CHKO Kokořínslo:

Skalská tabule 

Vytváří homogenní reliéf rozsáhlých, strukturně denudačních plošin (se sprašovými pokryvy), plynule klesajících od severozápadu k jihovýchodu (z 320-350 m na 250-260 m) a rozčleněných nepříliš hustou sítí převážně suchých údolí neckovitého tvaru, popřípadě s příčným profilem tvaru V a v horních úsecích na severozápadě se skalními stěnami (pouze v povodí Košáteckého potoka). Při styku s Polomenými horami se litologicky uplatňují kvádrové pískovce, přecházející směrem k jihovýchodu do vápnitých pískovců. K území CHKO patří jen úzký pruh reliéfu podokrsku Vrátenské tabule při rozvodí mezi Pšovkou a Košáteckým potokem mezi Nosálovem a Nebužely.



Informace o Jizerské tabuli.

Jizerská tabule se celá rozkládá ve Středočeském kraji. Tuto oblast přibližně vymezují města Mladá Boleslav, Bělá pod Bezdězem, Mělník a Benátky nad Jizerou. Na východě ji ohraničuje řeka Jizera a směrem k severu a západu postupně přechází v Český ráj a Ralskou pahorkatinu. Krajinná pestrost této oblasti je podmíněna její geologickou stavbou. Střídají se zde rozsáhlé pískovcové útvary a vulkanické čedičové vyvýšeniny. Nadmořská výška se pohybuje cca od 250 do 400 m. Nejvyššími vrcholy jsou Radechov (392 m), Kozí hřbet (306 m), Šibeniční vrch (336 m), Bezdědický Kluček (351 m) a Hradiště (314 m). Území je z větší části zalesněno, porost je převážně smrkový a borovicový, v nižších polohách částečně smíšený. Z listnatých stromů je zastoupen hlavně dub, javor a jasan. Východním okrajem Jizerské tabule a pak přes Jizerskou tabuli protéká řeka Jizera a některé její přítoky (Bělá, Rokytka a drobné potoky). Podnebí v této oblasti patří mezi teplé, s teplotami v zimním období -2 až -3 °C, v letních měsících vystupují teploty na 18 až 20 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 až 50, počet letních dnů cca 50 až 70.

Jizerská tabule (celek)

- střední a severozápadní část Středočeské tabule (P= 949 km2)
- členitá pahorkatina
- budovaná svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci, ojedinělé neovulkanické suky (průniky 3H vulkanitů)
- výškově konstantní strukturně denudační plošiny rozčleněné erozními zářezy zpravidla bez
vodních toků
- nejvyšší vrch Horka (410 m n.m.) - neovulkanický suk z nefelinitu, vrchol jen mírně převyšuje strukturně denudační plošinu
 
Střední a severní část tvoří na pravém břehu Jizery Středojizerská tabule s homogenním erozně-denudačním reliéfem, který je rozčleněn poměrně řídkou sítí nehlubokých neckovitýchúdolí  (sudetského směru). V povodí Bělé, Bělská tabule (v údolí Bělé množství pramenů; menší neovulkanické suky např. Radechov, Malý Radechov, Lysá  hora, Jezovská horka). V jižní  části  Skalská tabule, která se plynule sklání k JV k údolnímu zářezu Jizery, v její západní  části - CHKO Kokořínsko.
 
V povodí Jizery, horní Vlkavy, Košáteckého potoka a dolní Pšovky leží  Dolnojizerská tabule,
která je zejména v západní  části rozčleněna výraznými údolními zářezy. V západní  části leží
sedimentární strukturní stupňovina pliocenních a staropleistocenních plošin Košátecké tabule s vydatnými prameny v údolí Pšovky, na rozvodí mezi Mrlinou a Vlkavou Jabkenická plošina (inverze reliéfu), v povodí horní a střední Vlkavy strukturně denudační sníženina Luštenické kotliny, jižní okraj tvoří Jiřická plošina a Vrutická pahorkatina.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one