Autor stránek

Autor stránek

Václav Pekař
Autor stránek se jmenuje Václav Pekař ze Spikal.
Narodil se 20.5.1991
Má velký vztah ke své rodné vísce Spikaly a zajímá se o dějiny okolí Spikal a samotných Spikal.

email: v.pekar@seznam.cz

Vítejte na stránkách obce SPIKALY

Úvodem:
Dnešní domy, která mají svá čísla popisná, tak tomu vždy tak nebylo. Domy v obcích se začaly číslovat až nařízením a to roku 1770, respektivě r.1771
Je tudíž složité dohledat, kde daný člověk v jaké usedlosti žil, či vlastnil.

V této sekci se nachází jednotlivé domy, od čp.1 až po čp.15
V další sekci od  čp.16 až po čp.33

Číslo 1.

L.P. 1653 dne 29. Juni s povolením vrchnosti ujal Jakub Marků po nebožtíku Václavu Marků a manželce jeho Dorotě , grunt se vším příslušenstvím v tom způsobu a trhu, jakož nebožtík Václav Marek ujal za sumu 325 kop.

L.P. 1655. 3. Octrobis Václav Malej, jinak Strádal, koupil s povolením vrchnosti sobě, manželce i budoucím svým grunt po nebožtíku Jakubovi Markovi ve vsi Spikalích za sumu a v tom trhu, jak on neboštík Marek na kopě psaný zápis měl totiž 325 kop míšeňských.

Svrškové při té živnosti zůstávají tito: předně kůň jeden, půl vozu, jeden pluh, brány jedny, řetěz k zavírání, jedny vidle hnojný, kopáč jeden, kohout jeden, slepice čtyři. Stalo se u přítomnosti Havla Pavlů, rychtář Jana Kozáka, konšele V. Pavlů, všichni 3 ze Spikal a V. Brychty rychtáře Krásnoveskýho.

Léta P. 1658. 26 februar Michal Vítek ujímá statek ve vsi Spikalích po Václavu Strýcovi za sumu 230 kop míš. Sviškově se nachází: předně na zimu oseto pšenici 7 strychů, žita 13 str., klisna 1., půl vozu, pluh 1, brány 1, vobilní žebřiny, hnojník, saně s žebřinami, obilí v slamě zůstává okolo 5 strychů. Dluhové se nachází toliko kráva zádušní.

L.P. 1664. dne 13. octrobis, při konaném soudu gruntovním vedle prošacování od práva konšelského, jenž se takový šacunk stal dne 23. Januarii 1661, poněvadž týž grunt tak koliv častých nepodařilých zlých hospodářů měl a tudy k ztenčení přišel, za sumu 590 kop míšeňských, tomu Janovi Markovi s Dorotou a dítkami jich činí se tento zápis.  L. P. 1715 ujal statek Jan Marek syn předešlého. L. P. 1731 Jan Benda, směnil svou chalupu v Krásné Vsi za tento grunt.

L. P. 1777 drží statek Dorota, vdova Bendová. L. P. 1781 převzal jej syn  František Benda, který pro nemoce a pohřby  rodinu  stíhající prodal statek Václavu Novákovi, který koupil statek v Katusicích a zde prodal 1889 panu Františku Mocovi z Bukovna. Pan Moc František měl dva syny Františka a Václava. Přikoupil k č.p.1 les ve Březince a čs.4. po prodeji pí. Štrobachovou M., p.manž. Šágrovým, koupil 1 a půl korce pole (1911) . Zvětšil a zcelil tak velmi pěkně svůj statek.

R. 1922 předal statek synu Františkovi a jeho manželce Boženě roz. Čechové z Předměřic.Mladší syn Václav dipl. Agronom, koupil se svojí manželkou zbytkový statek ve Vestci u Uhlíř. Janovic.

František a Božena  Mocovi, dítky: syn František nar. 28.6. 1923,  zemřel 5.10.1933 v Praze, dcera Marie nar. 28. 8. 1927 a zemřela 5. 7. 1947 v Ml. Boleslavi po operaci slepého střeva.

A tak k ukončení rodu zaznamenáno Bož. Mocová zemřela 15.5.1970 skoro náhle a Moc František zemřel 8.5. 1974. Tomuto po 4 roky dělala pečovatelku paní J. Procházková z čísla 15.

Dnes Dům vlastní Ladislav Moc s rodinou.

 

Číslo 2.

Léta P. 1626 ve středu po památce Hromnic, koupil živnost s rolí vonou a všelijakými příslušenstvím od Vítka Balatky Jan Meydle, za sumu 450 kup. míšenských. Svrškové při této živnosti zanecháni byli:

1.kráva, ta přináleží k záduši katusickém, 1 vůz s potřebami a hnojníkem, 1. pluh s železem, 3 brány mají býti železnými hřebíky nabity. Na zimu žitem a pšenicí, jak náleží oseto bylo.

Léta P. 1629 v den sv.Jiří koupil živnost s rolí ornou a všelijakým příslušenstvím od Jana Meydle Jiřík Pavlů, za sumu 450 kop. míš. Svrškově při této živnosti níže psaný zanechány. Předně na zimu pšenicí a žitem jak náleží oseto. Kráva jedna, ta přísluší k záduší katusickému. I ten vůz s hnojníkem a řebřinami 1, plouh se všemi potřebami1, brány s hřebíky, vidle hnojný2, kopáč, stůl 1, v kamnech hrnec měděný1, zámky zapadací u komor 4., díže 1, žita míry velké, 3 strychy, hrachu míry velké 1 strych, ječmene 1 strych, ovsa 8 strychů, obroku 1 věrtel, slámy rouny 2 kopy otepů, slámy zmateny 2 mandele, slepic s kohoutem 4.

Léta P. 1634 Pavlů Jiřík zemřel, zůstala po něm vdova bez dětí samotná Dorota.

Léta P. 1636 Martin Janda pojal sobě za manželku Dorotu pozůstalou  vdovu  a ulaj ten grunt zpustlý bez závdavku za 249 kop. míš.

Léta P. 1642, 2. dne Máje stala se smlouva celá a dokonalá mezi osobami těmito: předně Martinem Jandou strany jedné a Václavem Pavlovým strany druhé, že jest Martin Janda od pána pana všemohoucího nemoci navštívený tak ,že pro nedostatek zdraví svého spolu s manželkou svou toho gruntu, opatřiti nemohli i prodal jest týž grunt svůj, který měl ve Spikalích Václavovi Pavlových za sumu 300 kop. míš.

Léta P. 1664 dne 13. Octrobis, ujala grunt Dorota vdova Pavlová

L.P. 1668 dne 6. Novembris Šimon Aušderweger, obdokovanej mušketýr od slavného regimentu Jednovského, jakožto člověk svobodný sám dobrým rozmyslem a z dobré vůle, k tomu arcibiskupskému seminárnímu statku sovinskému se jest poddal a pojmouce sobe Dorotu, pozůstalou vdovu po nebožtíku Václavu Pavlovýcm za manželku, tuto živnost aneb grunt s rolmi níže položeným osením a při ní se nacházejícím nynější a starodávním  příslušenství(poněvadž z pozůstalých sirotků žádný ji ujíti nemohl.) ujala to vedle prošacování od práva konšelského za sumu 300 kop. míš. Pří témž gruntě se nachází:

 

 

 

 

 Obilí ve slámě       : od dobytka : drůbež:     od hosp. věcí ve světnici

Pšenice 16 mandel    klisna 1          husy 2        stůl 1

Žita       12 -II-         valach 1         slepice10    měděný hrnec v kamnech 1

Ječmen  2  -II-          krávy 2          kohout 1

Ovsa 12 -II-       jalovie roč. 1    činí 13 kusů

Na zimě nic.        Sviňského 5

                             Ovcí         7

 

Pří statku:

Vůz okovaný s potřebami, slyšněmi , váhami a jinými potřebami, plouh s železím 1, brány 1, a přitom jiné drobné hosp. věci. Co se pak děti týče, ty budou při otčímovi a máteří jich zůstávati a oni na ně šaty jednati, a kdyby se který oženil neb vdala, jim týž otčím a máteř jich připovídají ze své dobré vůle nějaké vejdavky, neb za ně 5 kop. míš. Dáti. K tomu každému jalovici odchovati mají. Kdyby pak téhož otčíma i máteř poslouchati nechtěli a své vůli užíval, mohou oni jej službu k jiným lidem dáti a toho vejdavečního dobrodini zbaven bude, nýbrž jen na svém dílu spravedlnosti přestati musí. A tak se činí témuž Šimonovi Ausderwergovi s Dorotou manželkou, dítkami budoucími jich na tento grunt zápis.

L.P. 1698 ujal ten grunt Václav Khandler, 1724 syn Jan Khandler, 1741 Václav Finkousr. 1748 přiženil se k vdově po Finkousovi Matěj Polívka, r. 1791 ujal jej Jan Polívka, r.1800 Matěj Polívka, r.1826 s manželkou roz. Honzů-ovou ze Spikal . R. 1865 Václav Polívka, byl dvakrátě ženat. První manželka rozená Novotná z Kluček-Sovínek= Syn Pavel zakoupil si mlýn v Podkrusku. Druhá Kateřina roz. Štrobachová= syn Karel a dcera Marie, provdala se za Jos. Štěpána ve Stránce u Mšena-Mělník.

Po Václavu Polívkovi 1907 zdědil statek syn Karel s manželkou Annou roz. Koudelkovou ze Spikal. Dítky: Karel= vystudoval inženýrství lesní, dcera Jarmila, provdala se za J. Procházku v Kováni, syn Pavel oženil se 1941 a pojal za manželku Marii Peterkovou ze Březinky. Z tohoto manželství se narodili dva chlapci Pavel a Václav, kteří roku 2004 prodali tento grunt Václavu Míčovi s rodinou.

 

 

Číslo 3.

Stálo v místech nynějšího kalu, uprostřed návsi a to asi proti vjezdu do dvora č.4

Ku kterému patřilo. Před rokem 1800 zde žila rodina Fialových (Nový poznatek 8.2.2013) Dále: R. 1800 byl majitelem Šťastný Matouš. Asi 1851, dle staré kroniky, zápis p J. Štrobacha vyhořelo, aneb dle vyprávění Jos .Horáka, mistra tesařského, nejstaršího pamětníka bylo zbořeno.

Nynější číslo 3. postavila 1892 Doušová Anna z čp.11, jako výměnek. R. 1909 dala ho synovi Josefu a něvěstě Marii roz. Koudelkové a sdílela společnou domácnost s dětmi z č.11

V roce 1930 přešlo s čs.11 do majetku Zd. Žerty a manželky jeho, Miloslavy roz. Doušové.

V 90. letech 20.století koupil domek Lumír Růžička z čp. 27

 

 

Číslo 4.

L.P. 1625 ve čtvrtek po památce sv. Panny Doroty Jan Matouš z Katusic koupil živnost s chalupou čp.3 s roli ornou, s loukou a všelijakým příslušenstvím od Václava Mačury ve vsi Spikaly, Matějovi synu svému, za sumu 700 kop. míš. Svrškové k té živnosti dole psaní zanecháni byli:

Klisna 1, slepice kohoutem 10, vůl spotřebami 1, řebřiny 1, plouh 1, prasat ročních 2, provaz 1, sekyra kládní 1, kopáč 1, stohy 2, svícen 1, mohyla 1, vidle 1, měděnec 1, brány s hřebíky 1, na zimu žitem a pšenicí dobře oseto bylo, ječmene se zanechalo 1 korec, ovsa 10 korců, pšenice 3korce jiného nic.

L.P. 1639 držel grunt ten Matěj Mačura

L.P. 1664 dne 13. Octrobis ujal ten grunt Matěj Matoušův

L.P. 1695 má jej Jiřík Mačura, 1721 Jiřík Matouš, 1762 Šťastný Matouš, 1809 Jiřík Matouš, 1826 Václav Štrobach, zemřel 1908. Po něm ujmul statek roku 1878 Josef Štrobach, hospodář velmi přičinlivý a dobrý, pozdější zapisovatel kroniky jejíž opis jest na prvních 35 stránkách. Dostal zápal plic, v roce 1911 v květnu zemřel. A choť jeho Marie již počátkem července prodala tento grunt páru Václavu a Anežce Šágrovým z Katusic, s úrodou a inventářem za 126.000 kčs. Se synem Miloslavem (*1886) se vystěhovala do Kovánce, kde Marie dcera provdána byla za Svatoně Vladimíra. Zde koupila si domek. Syn Miloslav se odstěhoval do Prahy.

1918 v listopadu vyhořela střecha domovního stavení.

1923 postaveny chlévy.

1932 koupili manž. Šágrovi domek čp.14 s 5 korci pole a s výměnkem od Jaroslava Bláhy. Hned však domek prodali Barboře Holubové roz. Hlaváčové bez polí. Cena prý 15.000 Kč pouze za domek, kupní cena od Bláhů nezjistitelná. Manželé Šágrovi=dítky: Václav vystudoval obchodní akademii, Vladislav a Libuše.

Dne 26. června 1938 provdala se Libuše za okr. Soudce (asi) E. Michula. Václav Šágr se oženil s Hlaváčovou z Mečeříže(okr.MB, u Benátek).

1939 Vladislav se oženilo se sl. M. Šťastnou z Lín, převzal hospodářství. Z toho manželství se narodila dcera Marie. Vladislav odešel pak 13.12.146 do Brna. Opustil rodinu i grunt a žil tam s družkou, s kterou po rozvodu se oddal.

 

 Číslo 5.

Tato chalupa jako jediná patřila k panství Lobečskému. V 17. století do 18. století zde žil rod Spikalských; Měl jej Jiřík Spikalský, r. 1687 Matěj Spikalský, 10.5.1724 se rodí dcera Dorota Václavu a Dorotě Spikalských.
Později zde žil rod Brnkových, kdy v matrice je záznám z r.1771, kdy se nar. Dorota Brnková, jejími rodičili byli Václav Brnka a Kateřina z Lobče. v roce 1818 se do rodiny Brnkových přiženil Josef Mělnický z Kováně.

 R. 1858 přiženil se sem do rodiny Mělnických Josef Jíra z Bukovna čp.44. 1885 patřilo Alžbětě Jírové, která postoupila je 1899 synu Václavovi a jeho manželce Marii roz. Bláhové z Lipníka. Dítky: Růžena = provdaná Procházková v Katusicích, Josef vyvdán v Brodcích, Václav vyvdán do čp. 9, Rudolf, Ladislav a Anna provdaná za Horáčka z Podkováně.

Rudolf oženil se se slečnou Steigerwaldovou, učitelkou v Bakově 1938.

Začátek 21. století vlastní domek Jan Jíra ml.

 

Číslo 6.

R.1713 Prošacovaná vejsadní krčma Jiřímu Štrobachovi, kterou 1749 zdědil syn Jan Štrobách. 1778 ujal ji Jan Vítek. R. 1810 koupil ji Jizba, od něhož ji koupil 1860 František Benda. R. 1876 prodal tuto krčmu Vaňkovi, který po 7 letech r. 1883 prodal ji Štěpánu Pecháčkovi (z Bezna) známému „ Bratříček". Po smrti jeho koupil tuto Josef Haspekl z Lipníka.

R. 1914 předal ji dceři Anně provdané za Václava Vidnera z Katusic. Dítky Zdeněk, Otakar a Marie. Dům zdědil Otakar, po něm zdědil syn Štěpán Vidner, který zde bydlí s Jindřiškou roz. Sládkovou z Obříství. Dítky: Jindřiška provdaná za Martina Ulče z Mladé Boleslavi, Štěpán a Eliška.

 

 

Číslo 7.  

Nový poznatek k 26.5.2014:
V 18. století domek patřící k usedlosti čp.6, vlastnil jej rod Štrobachů, dcera Jana Štrobacha, bývalého krčmáře ze Spikal, tak jeho dcera Alžběta si vzala za manžela Františka Vidnera, kteří zde založili rodinu, jejich potomce zde žili až se do chalupy přiženil k Dorotě Vidnerové Josef Kindl z Podkováně či Kováně (Pokrevně příbuzný s Václavem Pekařem ze Spikal, neboť  matka Josefa Kindla Dorota roz. Bártová z Kovánce byla sestrou  prapra....babičky Václava P. ze Spikal; přes rod Holubů, Benešů).

1800 měl Šťastný Matouš.

1840 koupil je Jos. Kindl, 1870 Václav Siksta se přiženil. Vdově po Sikstovi, vzala si si svoji neteř Marii Kotkovou a odkázala domek synu svému Václavu Kotkovi, truhláři ve Wansdorfě. Od tohoto Václava Kotka, koupil domek nevlastní otec Antonín Srb za 500 k.r.č. (Kotková-Srbová zemřela na rakovinu střev.) Ant. Srb, vzal si za 3. manželku Marii Dubskou-Zikmundovou. Spolu 1912 prodali domek manželům Josefu a Alžbětě Šturmovým, paní Alž. Šturmová jest dcerou M. Dubské-Zikmundové-Srbové. Syn Srbové- Rudolf Dubský, od dětství živí se v rodině Karla Polívky, známý jest pod jménem „DUBÁČEK" všem okolí, se svojí oblíbenou harmonikou.

 

Číslo 8.
Tento dům v dnešní době již nestojí, stával naproti čp.6 vedle čp.10 u návsi směrem ke Katusicům
V tomto domku žil rod Krouských, později Šťastný
1846 Jan Šťastný,  r.1877 Studecký
,vzal si za manželku vdovu po Šťastném. 1883 dědila tento domek Marie Hadačová. R. 1890 měl jej zeť Hadačové, Flodrman. V r. 1912 prodal jej Karlu Polívkovi, maj. č.2 a odstěhoval se do Staré Boleslavi s manželkou a synem a dcerami Václav, Anna, Marie.

 

Číslo 9

Dům stojící po levici silnice na konci obce směrem ke Katusicím. 

Poručením milostivé vrchnosti prohlédl se grunt po zběhlém Wondrovi, co jest v živnosti pozůstalo: koně dva i s chmouty, drženy při nich prostraňky zůstávají, vůz s fasuňkem obilný, žebřiny, řetízek při nich stahující lysku, plouh, brány, vidle, kopáč, v kamnech měděnec měděnej, prasata 2. čtvrtletní, slepice 4., kohout 1., nádoba 1., škopek1, konev 1, lavice, stůl, svícen, ozimního obilí nejní nic ve slámě. Vousa v slámě čtyři mandele, sedm snopů slámy, pět mandel votepy sena se nachází. Vozim je seto: pšenice 5 strychů věrtele, žita voseto jen k ruce 5 strychů, živnost je šacovaná za sumu  za dvě stě třicet kop se vším příslušenstvím Václavu Fouskovi, propuštěním se vší a všelijakou spravedlností na dokonalou svobodu od Jeho Excellence pána pana kardinála z Harachů.

Při šacunku byly osoby tyto: Jan Marek, rychtář Spykalský. Jan Havlů, konšel Spykalský, Martin Hodovník, rychtář a Adam Hodovník, konšel Krásnoveský, Václav Černý, rychtář a Matěj Maděra, konšel Kovářský.

Datum ve Spykalích dne 3. February léta 1616.

Po něm ulaj grunt Bartoň Fousek, jenž umřev zanechal sirotky Jana, Jíru, Annu, Václava, Matěje.

Po něm léta páně 1638 Jíra, sirotek Fouskových ujal ten grunt od bratří a sester svých za sumu 150 kop míšenských.

L.P. 1639 dne 10. Januari Jan Kozák, koupil živnost od Jíry Fouskových za sumu 200 a 20 kop míš. Při živnosti té zanechává se: Vyseto zimního obilí půl 10 korce hrubý míry, pšenice a žita 2. korce velký míry, půl třetího  korce ovsa. 1 kohout, a 2 slepice, 2 prasata, 1 vidle, 1 kopáč, 1 police, 1 stůl, 1 žlab, 1 koryto, 12 kop otepy slámy. Závdavek má skladači dáli Pán Bůh po žních 30 kop. při svatém Martině. Druhý termín za rok při sv. Martině 30kop., kráva zádušní v těch 30 kopách má se sporaziti. Gruntovní peníze po 5 kopách mají se vyklásti po vykladení té živnosti. Stala se smlouva u přítomnosti těch osob: Matěje Načury, rychtáře Spikalskýho. Kdyby jeden druhýmu nedostál, Jeho milosti panu pokuty deset kop, aby propadly a do obce sud piva.

L.P. 1666 dne 4. Januari Jan Kozák( po 26 letech) prostředkem této časnosti smrti dne 1. Novembris léta 1665 z tohoto světa, Dorota po něm pozůstalá vdova, nemohouce hospodařiti na poničené milostivé vrchnosti, podle prošacování z městyse Kováně vsi Spikal a vsi Krásné od práva konšelského a rychtářského dosazen jest na tuto živnost Matěj Novák, za hospodáře. Při této živnosti jest na tuto zimu k obrodu léta přítomného 1666. vyseto:pšenice 8 strychů, žita také 8 strychů. Více pří též živnosti se zanechává: obilí ve slámě: pšenice 6 mandel, hrachu 1 vůz a 1 vůz vykve. Od dobytka klisky 2, svině1, slepice 4, kohout 1, od nábytku: vůz okovaný dobrý spotřebami s fasuňkem a s hnojníkem a s vahami, 1 chomout s nádobím 1 bez nádobí 2. dohromady sou 3., vidlice k prsku1, plouh s kolečky okovaný 1, brány s železnými hřebíky, 1 kopáč, 1 vidle hnojník, 1 svícen s krby, stůl 1, měděnec v kamnech 1, díž k pečení chleba 1, štokfas 1, skopky 3, konve 2,. Nad to všechno co jest přibilo a hlínou přimazáno, to dle obyčeje v něm se zanechává, kteroužto živnost stím vším tuto nadepsaným příslušenstvím k téže od starodávna příslušejícím rolní a zahradou  on Matěj Novák za sumu 22 kop. míš. ujímá.

L.P. 1666 dne 16. Juli tak jakož Matěj Novák, dle předepsaného zápisu na tento grunt za hospodáře dosazen byl, poněvadž jak světle patrno se to spatřuje a vidí, že by na témž nic nesvedl a nižádné dobré hospodářství by tu nepovedl prvěji nežli by se boží obilí při témž gruntě sežalo, sklidilo, dále rozptýlilo a v pivech přivedlo, i také snad táž grunt, jakž jest příkladu dosti, bez hospodáře k spouštění přišel, tehdy Jiřík Šubrt, na tento grunt za hospodáře, s jistým vědomím a nařízením milostivé vrchnosti, se dosazuje a grunt takovej ujímá za sumu 220 kop. míš.

L.P. 1666, 12. Octrobis ujímá grunt vdova Kateřina Sýbrtová.

L. P. 1667 dne 10. Marcy nemohouce Kat. Šubrtová vdova, pro nezpůsobilost a nemožnost k tomu hospodařiti, aby tento grunt skrze časté měnění hospodařeno, pustý nezůstal na poručení milostivé vrchnosti. Jan Pavlův na něj za hospodáře se dosazuje. Ve prošacování od práva konšelského za sumu 215 kop. míš. Při témž gruntě jest na zimu 1667 k obrodu vyseto: pšenice 7 strychů a 2 věrtele, žita 5 strychů  2 věrtele, hotově přistupujícím hospodáři obilí na zrně postoupeno: pšenice 2 věrtele a 1. čtverce, ovsa 5 strychů 2 věrtele, hrach 2 věrtele, čočky neb obroku 2 věrtele 1 čtverce. Suma 13 strychů 11 věrtele 2 čtverece. Potahu a dobytka témuž novému hospodáři zanecháno a postoupeno: klisny 2, svině březí 1, slepice 4, kohout 1.

Od nábytku: stůl 1, nádoba neb štokpos 1, chomonky 2, pasuněk 1, plouh s kolečky i železem 1, vidle honosný 1, měděnec v kamnech 1, škopky2, vůz hnoje1, žebřiny1, váhy u vozů1, svícen 1, konev 1, lišně 4, hnojník 1, brány s železnými hřeby 1, kopáč 1, stolice řezací 1 s železným na kosu novou.

Dorota, vdova pozůstalá, má potom 1 věrtel pšenice vejminek, za ten měděnec k užitku.

L.P. 1669 dne 29. Aprilis dosazen na týž grunt po nebožtíku Janovi, mladší syn jeho Šťastný Pavlův, vede prošacování od práva rychtářského a konšelského ze vsi Spikal a vsi Krásné (Krásná Ves) za sumu 222 kop. míš. ujímá.

L.P. 1673 s povolením vrchnosti týž grunt Ondřej Nájemník ujímá se vším k němuž od starodávna příslušenstvím za sumu dle prošacování primasa rychtářův ze Sovinek a rychtářův a konšelův z městyse Kováně, vsi Krásné a Spikal za sumu 225 kop. míš.

L. P. 1676 dne 25. Februari jménem a na místě milostivé vrchnosti u přítomnosti urozeného pána pana Johanesa de Sanc, arcibiskupského inspektora s povolením Jiřík syn Boháče, ujal týž grunt sobě a budoucím svým po Ondřeji Nájemníku, za sumu podle předešlého šacuňku, poněvadž on ono nezlepšil, nýbrž spustil a z něho pryč beze vší příčiny od manželky a malých dítek ušel za 225 kop. míš.

L.P. 1684 koupil jej Jan Načura

1694 koupil jej Jan Heřman

1734 zdědil Šťastný Heřman. 1772 syn tohoto Jiří, 1812 syn Václav. 1850 František Heřman. Za něho 1852 vyhořela stodola a on postavil novou nynější. Jelikož neměl dítek dal grunt dceři bratra svého z čp. 12. Anně, provdané za Kleinerta tzv. doktora. Člověka lstivého a podvodného. Tento Kleinert, podskokem připravil Františka Heřmana o sjednaný výměnek, takže jen milostenstvím sousedů byl Heřman živ. To rozčílilo starce tak, že střelil po Kleinertovi. Soudce vyšetřující sám prohlásil: Starečku měl jste lépe mířiti „ Heřmana nepotrestal".

L.P. 1874 prodal usedlost Kleinert Janu Ptáčkovi za sumu 16.000 zlatých rak. čísla i se 125 korci polí. Tento „ po způsobu Chabrusů" dle předešlého kronikáře 1881 rozprodal živnost až na 12 korců, které i s budovami koupil Václav Ostrý.

Tento, ale již v r. 1885 v dražbě prodal živnost Václavu Doušovi, z (Oumyslovic) u Poděbrad synovci Doušovi Václavovi z čp. 11 ( z Netřebic u Nymburka), který vzal sobě Marii Heřmanovou, sestru Anny Kleinertové, za manželku. Přední majitel František Heřman zemřel na peci ve statku čp. 5, kam mu sousedky nosili jídlo. Po Václavu a Marii Doušových, darem obdržela schovanka Marie Tůmová z Vrutice u Nových Benátek, provdané za Václava Jíru ze Spikal z čp. 5. Dítky: Václav, Ladislav a Josef. r. 1933 Vystavěl vepřinec. Syn Josef Jíra si předělal chlívy na domek, jako čp. 16 a jeho syn František postavil nový domek na původním místě, kde stávalo čp. 9.

Číslo 10

Zděný dům stojící na návsi vedle čp.11

 L.P. 1713 koupil je Pavel Štrobach, r.1743 syn Václav, po něm r. 1785 Šťastný Štrobach. Z rodu těchto Štrobachů Václav, po 6. letech dělal kostelníka ve Strenicích, až do roku vyhlášení náboženské svobody, kdy se přihlásil k víře „Bratrské". „Po 6 letech nevěděl jsem, že hřejí na prsou zmiji ! " prohlásil dosavadní jeho duchovní. Po Šťastným Štrobachovi ujali toto číslo Šimkové a r. 1860 sňatkem s Kateřinou (dcerou) ujmul číslo Josef Pecháček ze Všelis. Po smrti 1900 zdědila usedlost dcera Anna provdaná v Bukovně za Josefa Koudelku. V roce 1909 zdědila je dcera Marie provdaná  Doušová v čp.11 (Druhá dcera Anna provdala se do čp.2 za Karla Polívku r.1907). V roce 1933 sňatkem s Josefem Šubrtem z Mladé Boleslavi, zdědila je dcera Věra. Děti 1934 syn Josef a 1937 syn Jiří.

V roce 1976 koupili dům rodina Votrubová.

 

Číslo 11

Dům, dnes zemědělská společnost, stojící na návsi obce, naproti autobusové zastávce, podel pozemku vede cesta k řadovému domu.

 L. P. 1587 ujal grunt tento Pavel Honzů. L.P. 1625 v den památný na nebe vstoupení Pana Krista Pavel Honzů, koupil živnost ve vsi Spikalích od bratří a sester svých s roli onou, lukami a jiným vším a všelijakým příslušenstvím za sumu 550 kop míš. Na zim i jaře oseto bylo, jak náleží. Svrškově při této živnosti byli tito: koně 2, krávy 4, hovězí jalové 2, vůz 1, brány 3, plouh s železem 1, sviňského 4, vidle hnojný 1, slepic 10, kohout 1, kopáč 1, motyka 1. Když Pavel Honzů zemřel, zůstali sirotci: Jíra, Magdaléna, Matěj, Anna, Václav a Havel. Máti jejich Dorota.

L.P. 1638 Havel Honzů, jeden z nadepsaných sirotků, ujal od bratří a sester svých podle prošacování osob ouředních za sumu 450 kop míš. L.P. 1669 21 februari Havel zemřel a Anna manžela jeho 14 februari, totiž 7 dní před. Zůstali: Jan 25 letý, Šťastný v 10 letech, Havel v 8 letech, Pavel ve 4 letech a dcera Veronika ve 2 letech.

L.P. 1669 dnes 29 aprilis, tak jakž jest Pan Bůh všemohoucí Havla Pavlového rodem Honzů i s manželkou jeho prostředkem této časné smrti z tohoto světa povolati ráčil, takže zůstal grunt bez hospodáře. Otec již za života říkal, že by byl rád, kdyby nejmladší syn Havel byl hospodářem. Ježto byl 8letý, dosadila vrchnost na grunt nejstaršího syna Jana Honzů a jej s rolmi, loukami a s vším od starodávna k němu příslušenstvím vedle prošacování od práva rychtářského a konšelského ze Vsi Spikal a vsi Krásné za sumu 380 kop. míš. Jan ujímá. Při témž gruntu svršku se vynachází což vše k hospodářství patří: Osení na zimu r. 1668 pšenice 12 strychů, žita 8 strychů. Na jaře 1669 žita jarého 2 věrtele 2 čtverce, ječmene 1 strych 1 věrtel, ovsa 9 strychů, hrachu 1 strych. Od dobytka koňského 2 kusy, krávy 2, ovce 6, jehňata 4, svině 4, husy 2, slepic 7. Od nábytku vůz s potřebami, s fasuňkem, hnojníkem i se vším příslušenstvím okovaný 1, plouh s potřebami 1, brány s železnými hřeby 1, kopáč 1, vidle hnojný 1, podavky 1, řetěz k vozu1, pila hrubá 1, pila malá 1, stolici k řezání s kosou 1, obilná kosa1, travní kosa 1, sekera kládní 1, sekera ruční 1, ostrý nůž 1, …, díž pro chléb 1, police pro hrnce 1, více se tu nachází: měděnec v kamnech 1, kotel prací 1, nůše 1, stůl 1, moučná truhla 1, stoupa na kroupy, více se tu nachází, co těm malým sirotkům Havlovi, Pavlovi, a Veronice rovným dílem patří, totiž od dobytka hovězího jalového 3 kusy, vepřového 1 kus, ovčího starého 18, jehňat 11, ovcí bahnic 9, skopíků 9, jehnic 9 a skopat 5.

L.P. 1679 ujal ten grunt Havel Honzů po něm r. 1716 zdědil jej syn Šťastný Honzů, syn předešlého. L.P. 1777 ujal jej vdova Alžběta Honzů. Roku 1813 Václav Honzů.

Rodina Honzů byla tajnými evangelíky. Po Havlu Honzů zůstaly dvě dcery, z nichž Dorota pro víru a bludy kacířské, za trest rajtovala na dřevěném oslu v neděli na náměstí v Sovínkách. V rodu a následujícím se udrželo mnoho knih: Bible, kaucionaly, „Pralis pritatis atd., které zazděny byly ve sklepě ve pološtítném výklenku. První část sklepa „modlitebna", byla tajným shromaždištěm evageliků. V témže neznatelném výklenku uschován býval kalich. Na jednom trámu staré stodoly byl letopočet 1627-1848.

L.P. 1860 vlivem direktora sovineckého a správce katusického „Strýčka" vzala si vdova Alžběta Honzová, za manžela Václava Doušu z Netřebic u Nymburka. Po něm 1872 zdědil syn František Douša. Záhy však zemřel a r. 1891 hospodářství vdova Anna, rozená Polívková z Kaniny pronajala za 17 zl.  panu Josefu Havlíčkovi ze Stránky až do 31.12. 1906.

V roce 1907 počala hospodařiti, ale po 2 letech 1909 předala synu Josefovi, který vzal sobě za manželku Marii Koudelkovou z čp.10. Tím spojena až do r. 1930 obě hospodářství.

V roce 1930 vzal sobě za manželku Miloslavu Doušovou dceru Zdeněk Žert ze Sovinek. Dítky Zdeněk 1931 a Miloslava 1934. Zdeněk po absolování vyšší rolnické školy v Roudnici zaměstnán ve agro dvoře Kropáč. Vrutici. Po vojenské povinnosti oženil se s Koudelkovou Dagmar z Kaniny a nastoupil místo vedoucího velkostatku minist. školstvé v Horkách nad Jizerou. (R. 1954).

Miloslava Žertová po ukončení gymnázia v Mladé Boleslavi, provdala se za Folprechta Jana z Katusic (1953).

Dnes Grunt vlastní stále rodina Žertova, která zde ale nebydlí, ale bydlí zde pan Eduard Dvořák, který zde má svou soukromou zemědělskou společnost.

 

Číslo 12

Nýnější dům čp.12 stojí dnes vedle čp.13, pod pozemkem se vjíždí do lesa

 L.P. 1771 postavil si chalupu Šťastný Khandler na obecním pozemku. R. 1777 seděl na ní Jan Khandler. 1802 ujal ji Václav Myšák, přiženiv sek vdově Khandlerový. Stavení to stálo v místě nýnějšího kalu, uprostřed obce. Roku 1852 vyhořelo.

Nýnější číslo 12 stavěl František Šulc v roce1852. Který r. 1854 odjel do Ruska a domek prodal bratru Františkovi Heřmanovi z čp.9. Od Heřmanů koupil číslo Štěpán Bajtl z Valovic, který když roku 1898 zemřel, prodala manželka Antonie domek Václavu Šedivkovi a odstěhovala se se synem Josefem do Vídně. Šedivka Václav a Kateřina, bezdětní darovali domek Růženě Kumrové z Březovic a ta se provdala za Václava Khýna z Katusic. Šedivka Václav byl dlouholetým okresním cestářem.

Khýnovy dítky: Václav, Marie a Růžena.

Růžena si sama postavila svůj baráček k směrem k bažantnici.

Dnes je to chalupa příbuzných Khýnovům, kteří sem dojíždí z Prahy.

 

Číslo 13

 Postaveno roku 1771.

Obecní domek = pastouška, ve starých knížkách „Hütenhaus".

Před rokem 1990 koupil domek Zdeněk a Marie Vidnerovi, kteří bydlili v Katusicích.

 

Číslo 14

V zahradě patřící k čp.11 L. P. 1754 vystavěl Šťastný Honzů svému synu Janu Honzů, který pro spurnost s 2 polovinami korci pole byl číslem tímto vyděděn z čp.11.

R. 1791 ujal jej Jiří Honzů a roku 1851 koupil jej Štěpán Mareš. R. 1898 zdědila jej Anna Marešová svobodná a ta dala je synovci Františku Marešovi, který pojmul za manželku Annu Bláhovou z Lipníka a když v r. 1917 za světové války v Opavě zemřel, zdědila jej dcera Marie, provdaná za Jar. Bláhu ze Skalska. Tito prodali v roce 1933 za 15000 Kč s 5 korci polí 2 1/2 korce přídělu od dvora Valovic Šágrovi Václavu z čp.4 Za 12 000 kč koupila jej od Šágrů Barbora Holubová roz. Hlaváčová z Kovánce,ale bez polí s ¼ výměnku Anny Marešové-Čihulkové. (Po smrti Frant. Mareše provdala se vdova Anna za Jos. Čihulku z Mužského)  Barbora Holubová již zde ve Spikalích bydlila se svými dítky. Ve Spikalech bydlela se svým manželem a dětmi v domě čp.13. Barbora Holubová také přijala k sobě Jiřího Jeleckova, ruského běžence.

Manžel se jmenoval Josef Holub povoláním zedník a pocházel z Doubravičky (zemřel v roce 1922 na tuberkulózu v Kladenské nemocnici), dítky: Marie, Anna, Josef a Jarmila.[ Nejstarší

Marie se odstěhovala ke Kladnu, Anna (1912-2007) se provdala za Václava Pokorného, se kterým žila v Bezně v domě, který postavila se svým bratrem Josefem. Josef se oženil s Růženou roz. Benešovou z Bezna, kde postavili dům. Měli 3 děti Miluši, Růženu a Josefa. Miluše se provdala za Miloslava Pekaře z Boleslavi a měli spolu dvě děti Jana a Vladimíra Pekaře, který se oženil s Ivetou Pekařovou roz. Martinkovou z Ostrova u Macochy. Tito dva si koupili v obci Spiklay dům čp.26]. A Jarmila se provdala za Herčíka do Dalovic.

V roce 1954 když Barbora Holubová zemřela, zdědila chalupu Anna Pokorná roz. Holubová, kterou také prodala. Chybí údaje komu. Potom jí měl jakýsi redaktor z Prahy, který jí prodal v roce 1994 Zdeňkovi Vidnerovi z čp.13. Ten daroval chalupu svému synu a snaše manželům Martinovi a Andreje Vidnerovým z Katusic. Ti mají dva syny starší Martin a mladší Václav.

 

Číslo 15

 Postavil 1771 Heřman Václav. R. 1815 ujal je syn Jan Heřman, všeobecně „ Heřmáneků" zvaný. Ponejvíce živil se lomařením a děláním došků a pošíváním střech. Jest svým dobrým, nevysychajícím humorem v dobré paměti spoluobčanů. R. 1866 předal je synu Janovi, truhláři, který pro svoji prozíravost po dvakráté volen místním starostou.

R. 1905 koupil jeMyšák Josef, který prodal je 1916 panu Mocovi Františkovi z čp.1 a ten předal r. 1922 synu Františkovi. Heřman Jan koupil si větší hospodářství v Trnové, podobně i Myšák Josef tam se zakoupil.

Poté zde bydlila rodina Klausová, později zde žili Procházkovi, kteří je ale nevlastnili, potomci o dům měli zájem,ale nebylo jim vyhoveno a dům koupila rodina z Prahy a to rodina Fialovy.

 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one